Hlavní strana

Slovo úvodem

Lucký portál tunelu s názvem Jílovský II, jež je též někdy neoficiálně nazýván jako lucký tunel. V okolí tunelu je často možné pozorovat zvěř, která zde přechází trať a chodí pít k řece Sázavě. Snímek z 30. prosince 2007.

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku. Nositelkami tohoto legendárního jména se staly tratě číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality, a zůstal populární až dodnes. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například letáčky Českých drah. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka, jehož hlavní náplní a cílem je zmapování současného stavu těchto železničních tratí včetně přilehlých objektů.

• Letáček tratě 210 z Prahy do Čerčan - z roku 1998 [661 kB pdf]
• Letáček tratě 210 z okolí Jílového u Prahy - z roku 2009 [300 kB pdf]
• Letáček tratě 212 v úseku Čerčany – Světlá nad Sázavou - z roku 1998 [632 kB pdf]
• Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka [1,12 MB pdf]

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Železniční trať 210

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany s odbočkou ze Skochovic do Dobříše

Jako první se začala budovat trať, kterou dnes nalezneme v jízdním řádu pod označením 210. Jejím nejstarším úsekem se stala roku 1881 trať z Vršovic (dříve Nusle) do Modřan. Důvodem pro stavbu dráhy byl hlavně dnes zaniklý modřanský cukrovar. Teprve později bylo rozhodnuto trať prodloužit dále do Posázaví. Následně byla tedy v roce 1897 otevřena trasa Čerčany – Prosečnice (kdysi Požáry). Ve stejném roce byly slavnostně otevřeny také úseky Modřany – Vrané nad Vltavou – Dobříš a dále Prosečnice (resp. Požáry) – Jílové u Prahy. Zbývající a stavebně nejnáročnější úsek Jílové u Prahy – Skochovice byl dokončen v roce 1900. Na stavbě se podílelo mnoho předních stavitelů nejen z tehdejšího Rakouska-Uherska (J. Muzika, J. a V. Kovaříkové, O. Žiwotský, J. Hrabě), ale také z Itálie, kteří měli zkušenosti se stavbou železnice v náročném skalnatém terénu.

Realizace trati umožnila obrovský rozvoj celé oblasti Posázaví a Brd. Původně měla velký hospodářský význam (přeprava dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou, obsluha kovohutí Mníšek, doprava materiálu z lomů a skláren na trase). Velmi také dopomohla růstu turistického ruchu v Posázaví, v okolí Dobříše a celých Brd. Na začátku století se stala důležitým článkem v rozvoji trampingu v okolí Prahy, protože zpřístupnila romantické scenérie těchto oblastí.

Železniční trať 212

Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Kácov - Světlá nad Sázavou

Trať z Čerčan přes Český Šternberk do Světlé nad Sázavou vznikala též na etapy. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan. Trať začínala v Kolíně a končila v Čerčanech. Zároveň bylo rozhodnuto vybudovat odbočku z dnešní stanice Ledečko do Kácova, přičemž k samotnému odbočení tratě docházelo v Ratajích. Po dokončení této tratě se tak železniční stanice Kácov stala koncovou stanicí posázavské tratě. Nebylo to však nadlouho, jelikož již v té době bylo rozhodnuto o pokračování tratě dále ke Světlé nad Sázavou. Stavební práce na pokračování tratě dále do Světlé nad Sázavou se rozběhly v březnu 1902. Stavba trvala až do září 1903, kdy byla celá trať dokončena a současně byl zahájen pravidelný provoz. Tím bylo budování posázavských tratí završeno. Jak je zřejmé, tak přestože dnes vnímáme železniční trať Čerčany – Kácov – Světlá jako jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné trati.

Dnes se na trati kromě pravidelného provozu uskutečňuje řada historických a svátečních jízd (např. Posázavské linky). Většina z nich se koná ve spojení se zajímavými kulturními akcemi (např. Sázavská pouť) či při příležitosti svátků a významných dnů (např. Velikonoční jízdy). V rámci běžného provozu dnes slouží trať mnoha cestujícím jako praktický hromadný prostředek pro přepravu do zaměstnání, školy a za zábavou.

Poslední aktualizace stránek

02.05.2013 – Doplněno několik nových pohlednic z tratě 210.

09.03.2013 – Doplněno 23 reprodukcí starých pohlednic z Posázaví.

10.02.2013 – Nové fotografie z rekonstrukce stanice Vrané od Ladislava Ryšánka.

27.01.2013 – 10 nových fotografií různých nádraží + u některých starších zvětšen rozměr.

06.01.2013 – Nové fotografie z Ledče, Smrčné a Mrzkovic.

05.01.2013 – Doplněny vzácné snímky měchenického mostu z archivu pana Čadila.

31.12.2012 – Do seznamu výluk tratě 210 doplněny další tři uskutečněné výluky.

30.12.2012 – Nové fotky z Poříčí nad Sázavou a pár nových pohlednic z Posázaví.

25.12.2012 – Do seznamu výluk byly doplněny dvě výluky z dubna a podzimu roku 2012.

22.12.2012 – Aktualizován článek o železniční zastávce Poříčí nad Sázavou.

Výběr nejnovějších fotografí a pohlednic

Informační sloupek na zastávce
archiv Jakub Džurný

Informační sloupek na zastávce

Stavba drážních budov v Poříčí
1896 | archiv Jakub Džurný

1896 | Stavba drážních budov v Poříčí

Km 2,400 v Poříčí nad Sázavou
1895 | archiv Jakub Džurný

1895 | Km 2,400 v Poříčí nad Sázavou

Výstavba krhanického nádraží
1896 | archiv Jakub Džurný

1896 | Výstavba krhanického nádraží

Pozdrav z Jílového
1903 | archiv Jakub Džurný

1903 | Pozdrav z Jílového

Nádraží na staré pohlednici
1902 | archiv Jakub Džurný

1902 | Nádraží na staré pohlednici

Chladova restaurace a nádraží
archiv Jakub Džurný

Chladova restaurace a nádraží

Reprodukce staré pohlednice
archiv Jakub Džurný

Reprodukce staré pohlednice

Stanice paroplavby a nádraží
archiv Jakub Džurný

Stanice paroplavby a nádraží

---

Další nové fotografie a pohlednice naleznete na této stránce.

Aktualizace fotogalerie

Připravuji aktualizaci fotogalerie vozidel na trati Posázavského pacifiku. Pokud máte zájem se na aktualizaci podílet, zašlete zajímavou fotografii parní i motorové lokomotivy nebo motorového vozu. Zájem mám jak o fotografie ze současnosti, tak i o starší snímky. Kontakt prosím mailem, který je uveden v zápatí stránek. Předem díky za spolupráci.

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
E-mail: pacifikem@pacifikem.cz

 

This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM