Jedině někde v knihovně, nebo občas se na ní dá narazit na Aukru.

Jakub D.

 

Kde získat Rychtu Peceradskou ke studiu

Václav Potůček

 

Stara zastavka byla celkem jeste funkcni, tak nevim proc byla zbourana !!! To byla zase protekcni "akce" Zrejme vysoce postaveneho urednika. A tak, se hospodari s penezi danovych poplatniku! ...

Jarek

 

kousek od chrenovic jsem byl pred dvema roky na dovolene, nabizim too kratke video mostu https://www.youtube.com/watch?v=--dC08tfNxY&feature=youtube_gdata_player

radek ligiera

 

Mohl by se mi prosím ozvat pan Emingr ohledně fotky původní zastávky. Díky Jakub

Jakub D.

 

Bývalou hlásku Jezero nějakým způsobem levně odkoupil bývalý kotelní inspektor Pospíšil,který dle zápisů mj. rušil parní lokomotivy / např. ř.477 v Nymburce / Bývalou hlásku Jezero měl jako chatu a j ...

M.S.

 


Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Skochovice

Stavba tratě přes Skochovice

Vzácný snímek z roku 1934 zachytil příjezd prvního oficiálního vlaku do nově otevřené zastávky ve Skochovicích.

Vzácný snímek z roku 1934 zachytil příjezd prvního oficiálního vlaku do nově otevřené zastávky ve Skochovicích.

Roku 1895 je po dlouhých měsících přípravách zahájena stavba úseku Modřany – Dobříš. Jedná se o téměř 40 kilometrů dlouhý úsek, na který se později připojí trať z Čerčan. Proto bylo nutné určit, kde k samotnému spojení obou tratí dojde. Samozřejmě by bylo nejlepší, aby se tratě spojily přímo v některé ze stanic, odkud by jedna trať vedla na Dobříš, jedna do Čerčan a opačným směrem na Prahu. Jako nejpříhodnější by se pro takový záměr jevila plánovaná stanice v osadě Vrané. Odbočení dobříšské tratě hned ve Vraném by však znamenalo vést tuto trať přibližně dva kilometry souběžně s čerčanskou větví, což by bylo zbytečně nákladné. Proto bylo rozhodnuto dělení tratí posunout mimo vranskou stanici, a to až do osady Skochovice. Odtud by čerčanská trať pokračovala po pravém břehu řeky Vltavy a dobříšská trať by po velikém ocelovém mostě překročila vltavský tok a pokračovala dále na Dobříš. Posunutí celé vranské stanice až ke styku obou tratí se jevilo jako nereálné, jelikož ve Skochovicích nebyl žádný průmysl, tudíž žádná velká poptávka po službách železnice. Proti tomu ve Vraném byla od roku 1837 v provozu papírna, postavená na místě bývalého mlýna.

Výsledkem těchto úvah tedy bylo, že ve Vraném se postavila stanice, která byla společně s celou dobříšskou tratí odevzdána veřejné dopravě 22. září 1897. Ve Skochovicích se vybudovala pouze odbočka obou tratí, která byla uvedena do provozu 1. května 1900, což je termín, kdy byl zprovozněn spojovací úsek Skochovice – Jílové. Samotná skochovická odbočka leží v kilometru 29,671 dobříšské tratě, přičemž nultý kilometr se nachází v Dobříši. Vzhledem k tomu, že nultý kilometr čerčanské tratě se nachází v Čerčanech, můžeme též říci, že odbočka leží i v kilometru 34,833 této tratě. Ve Skochovicích se tedy střetává kilometráž obou tratí, takže ve společném úseku Skochovice – Vrané se setkáváme s dvojí kilometráží. Dále z Vraného na Prahu pak pokračuje pouze dobříšská kilometráž, čerčanská končí ve vranské stanici.

Stavba zastávky

Snímek z 5. června 2004 zachycuje budovu a kolejiště skochovické odbočky. Přímá kolej vede z Davle do Vraného a dále směrem na Prahu. Kolej připojující se z leva náleží dobříšské trati. V pozadí fotografie je možné spatřit vjezdové návěstidlo na odbočku. Dále za obloukem se pak nachází skochovická zastávka.

Snímek z 5. června 2004 zachycuje budovu a kolejiště skochovické odbočky. Přímá kolej vede z Davle do Vraného a dále směrem na Prahu. Kolej připojující se z leva náleží dobříšské trati. V pozadí fotografie je možné spatřit vjezdové návěstidlo na odbočku. Dále za obloukem se pak nachází skochovická zastávka.

Díky vranskému nádraží dochází k postupnému růstu osad Vrané i Skochovic, které jsou spolu odjakživa nerozlučně spojeny. Obě osady hospodaří vždy společně, jen společný název obce se měnil: Skochovice s osadou Vrané, Spojené obce Vran-Skochovic, Skochovice-Vrané. Nádraží v osadě Vrané však jasně definovalo za hlavní osadu do dalších let Vrané, což ostatně platí dodnes. Růst skochovické osady byl též významný, a to natolik, že necelých 40 let po zprovoznění dráhy bylo rozhodnuto vystavět zde zastávku. Tím by se železnice podstatně přiblížila obyvatelům Skochovic, kteří do té doby musely chodit na přibližně dva kilometry vzdálené nádraží ve Vraném. Zastávka byla slavnostně otevřena roku 1934, kdy zde zastavil první oficiální vlak, jenž přišli přivítat snad všichni zdejší obyvatelé. Na zastávce byla postavena zděná výdejna jízdenek. K výstavbě dřevěné čekárny pro cestující však došlo až v roce 1951.

V současnosti skochovickou zastávku využívají jak místní obyvatelé při cestách do zaměstnání, případně rekreanti při cestě do svých chat. Často lze zaslechnout na zastávce i některou cizí řeč. To když zahraniční výletníci z místních kempů (převážně Holanďani) vyrazí za poznáním našeho hlavního města. Bohužel při pohledu na současný stav zastávky se člověku vybaví vzpomínka na nějaké zapadlé nádraží v Rumunsku a ne přibližně 20 kilometrů od Prahy. Hlavně co se týká dřevěného přístřešku pro cestující, jehož stav je opravdu alarmující. Robustní dřevěná konstrukce je tak zničena vandaly, že při dešti lidé stejně radši stojí opodál. Přitom se jedná o velice pěknou stavbu, která by jistě mohla svému účelu sloužit i nadále. Obdobný přístřešek stál do začátku roku 2007 i na zastávce Jarov. Bohužel díky jeho katastrofickému stavu se zřítil během vichřice v noci z 18. na 19. ledna 2007. Poté byl nahrazen naprosto nevzhlednou ocelovou konstrukcí. Byla by škoda, kdyby se něco podobného stalo i na skochovické zastávce.

Text: Džurný Jakub; Za poskytnutí informací děkuji Ladislavu Ryšánkovi

Komentáře 

K článku je celkem 21 komentářů >>> ZOBRAZIT KOMENTÁŘE

Přidat komentář

Jestliže jste po přečtení článku zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů pod článek nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za všechny podněty předem děkujeme.

Vaše zpráva – povinný údaj

Jméno – povinný údaj

E-mail

Smažte slovo "SPAM" – jinak se zpráva neodešle
   

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
E-mail: pacifikem@pacifikem.cz

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM