Prosím o zaslání jízdního řádu 22.8.2015 Posázavského Pacifiku z Bráníku do Kácova a zpět,potřebuji zastávky a časy a nejde mi JŘ otevřít a jinde najít. Děkuji Ivana Somolová

Somolová

 

Dobrý den, obraťte se tímto problémem přímo na České dráhy (někde na jejich stránkách bude kontakt). V podobných případech většinou vycházejí invalidním cestujícím vstříc. Takže je možno zařídit, aby ...

Tom Kaňka

 

Dobrý den.Letos jsem projíždě žel.stanicí Čerčany a všimnul jsem si,že vlak z Prahy zastavuje u nového nástupiště,tedy dost daleko od původní hlavní budovy.Mám otázku.Kdybych chtěl přestoupit na vlak ...

Ruda

 

Elektrizace 1,5 kVss byla ve Vršovicích až do 15. května 1962, údaj o roku 1957 je mylný

Martin Hejl

 

Nevíte něco bližšího o bývalé lanovce v Lukách?Nějaké fotky,odkud kam vedla?

Ondřej

 

za mych mladych let jsme s rodicema jezdili do skochovic na cele prazdniny k babicce. hospudka u Hartmanu byla vyhlasena. i smisene zbozi bylo dobre zasobovano. Mezi chatari byl dodry vztah. a tech hu ...

Jiri suchy

 

K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Sledovačka

Sledovačka lokomotiv řady 754/749 depa Praha-Vršovice.
 

Sledovačka

Sledovačka manipulačních vlaků ČD Cargo - PJ Praha.

Hlavní strana

Slovo úvodem

Zimní pohled na kamenný viadukt Žampach překračující hluboké údolí Studeného potoka v Kocourech u Žampachu. Maximální výška mostu činí 41,735 metrů, celková délka mostu je 110 metrů, sestává ze sedmi oblouků (šest pilířů a dvě opěry) o světlosti 12 metrů a nachází se v oblouku o poloměru 180 metrů. Fotografie zachycuje most v únoru 2006 ze strany od Jílového.

Zimní pohled na kamenný viadukt Žampach překračující hluboké údolí Studeného potoka v Kocourech u Žampachu. Maximální výška mostu činí 41,735 metrů, celková délka mostu je 110 metrů, sestává ze sedmi oblouků (šest pilířů a dvě opěry) o světlosti 12 metrů a nachází se v oblouku o poloměru 180 metrů. Fotografie zachycuje most v únoru 2006 ze strany od Jílového.

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku. Nositelkami tohoto legendárního jména se staly tratě číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality, a zůstal populární až dodnes. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například letáčky Českých drah. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka, jehož hlavní náplní a cílem je zmapování současného stavu těchto železničních tratí včetně přilehlých objektů.

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Železniční trať 210

Mapa tratě 210

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany s odbočkou ze Skochovic do Dobříše

Jako první se začala budovat trať, kterou dnes nalezneme v jízdním řádu pod označením 210. Jejím nejstarším úsekem se stala roku 1881 trať z Vršovic (dříve Nusle) do Modřan. Důvodem pro stavbu dráhy byl hlavně dnes zaniklý modřanský cukrovar. Teprve později bylo rozhodnuto trať prodloužit dále do Posázaví. Následně byla tedy v roce 1897 otevřena trasa Čerčany – Prosečnice (kdysi Požáry). Ve stejném roce byly slavnostně otevřeny také úseky Modřany – Vrané nad Vltavou – Dobříš a dále Prosečnice (resp. Požáry) – Jílové u Prahy. Zbývající a stavebně nejnáročnější úsek Jílové u Prahy – Skochovice byl dokončen v roce 1900. Na stavbě se podílelo mnoho předních stavitelů nejen z tehdejšího Rakouska-Uherska (J. Muzika, J. a V. Kovaříkové, O. Žiwotský, J. Hrabě), ale také z Itálie, kteří měli zkušenosti se stavbou železnice v náročném skalnatém terénu.

Realizace trati umožnila obrovský rozvoj celé oblasti Posázaví a Brd. Původně měla velký hospodářský význam (přeprava dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou, obsluha kovohutí Mníšek, doprava materiálu z lomů a skláren na trase). Velmi také dopomohla růstu turistického ruchu v Posázaví, v okolí Dobříše a celých Brd. Na začátku století se stala důležitým článkem v rozvoji trampingu v okolí Prahy, protože zpřístupnila romantické scenérie těchto oblastí.

Železniční trať 212

Mapa tratě 212

Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Kácov - Světlá nad Sázavou

Trať z Čerčan přes Český Šternberk do Světlé nad Sázavou vznikala též na etapy. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan. Trať začínala v Kolíně a končila v Čerčanech. Zároveň bylo rozhodnuto vybudovat odbočku z dnešní stanice Ledečko do Kácova, přičemž k samotnému odbočení tratě docházelo v Ratajích. Po dokončení této tratě se tak železniční stanice Kácov stala koncovou stanicí posázavské tratě. Nebylo to však nadlouho, jelikož již v té době bylo rozhodnuto o pokračování tratě dále ke Světlé nad Sázavou. Stavební práce na pokračování tratě dále do Světlé nad Sázavou se rozběhly v březnu 1902. Stavba trvala až do září 1903, kdy byla celá trať dokončena a současně byl zahájen pravidelný provoz. Tím bylo budování posázavských tratí završeno. Jak je zřejmé, tak přestože dnes vnímáme železniční trať Čerčany – Kácov – Světlá jako jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné trati.

Dnes se na trati kromě pravidelného provozu uskutečňuje řada historických a svátečních jízd (např. Posázavské linky). Většina z nich se koná ve spojení se zajímavými kulturními akcemi (např. Sázavská pouť) či při příležitosti svátků a významných dnů (např. Velikonoční jízdy). V rámci běžného provozu dnes slouží trať mnoha cestujícím jako praktický hromadný prostředek pro přepravu do zaměstnání, školy a za zábavou.

Poslední aktualizace stránek

26.05.2015 – Doplněny jízdní řády ze 60. a 70. let ze sbírky Tomáše Procházky.

18.04.2015 – Doplněny další snímky z roku 1935 ze stavby provizoria mostu v Měchenicích.

12.04.2015 – Nové fotografie zastávky Soběšín od Tomáše Procházky.

30.03.2015 – Doplněno 8 starých pohlednic tratě 212 a okolí.

23.03.2015 – Doplněno 6 historických pohlednic dobříšské větve tratě 210.

22.03.2015 – Doplněno 8 historických pohlednic čerčanské větve tratě 210.

12.03.2015 – Doplněn text Martina Navrátila o historii tratě 212.

11.03.2015 – Aktualizace textu o léčebně v Prosečnici / 2 staré fotky Tomáše Pecha.

18.01.2015 – Doplněny jízdní řády pro rok 2015.

28.10.2014 – Přidáno 32 historických pohlednic (jeden z bourání Bohdaleckého tunelu!!!).

Výběr nejnovějších fotografí a pohlednic

Další nové fotografie a pohlednice naleznete na této stránce.

 

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM