Dobrý den, můžete mi, prosím, sdělit, které nádraží bylo užíváno v roce 1919? A ještě smělejší prosba - nemohl byste mi poskytnout dobovou fotografii tohoto nádraží? Chystáme výstavu o kresbách hudeb ...

Monika Holá

 

Dobrý den, stačí jít po žluté značce mezi Prosečnicemi a myslivnou Horní Požáry. Pod Vlčí roklí je rybníček,po jeho hrázi vede lesní cesta, opár desítkách metrů je deponie odpadu z lomu(kamenů) tamved ...

Pavel Borský

 

Pocházím z Kamenného Přívozu a můj děda v okolních lomech pracoval. Po velkém hledání se mi podařilo najít lom Doubí, avšak dosud nevím, kde je lom Borovíčko. Můžete mi napsat, jak se k němu dostanu. ...

Antonín Stára

 

https://www.trampsky-magazin.cz/blog/legendarni-hospoda-u-starce-uz-neni-zavrena-748.html

Marty

 

Chtěla bych vám moc poděkovat, jelikož vaše fotografie udělaly velkou radost mé 96ti leté pratetě, která v tomto sanatoriu byla ve službě od roku 1938 a stále na to vzpomíná a díky vašim fotografiím s ...

Hana Krůčková

 

Dobry den, jak se dozvim ktery ze spoju mezi Cercanami a Ceskym Sternberkem jsou s historickou lokomotivou? Dekuji Jan Komarek

Jan Komarek

 

Stará jízdenka Stará jízdenka Stará jízdenka
Stará jízdenka Stará jízdenka Stará jízdenka K-report

Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Hlavní strana

Slovo úvodem

V okolí Pikovic, Luk pod Medníkem a Jílového vede trať vysoko ve skalách nad řekou Sázavou. Právě v tomto úseku se nachází jedno z nejkrásnějších míst na trati, a to úsek u skalního útvaru „pikovický komín“. Snímek z 5. července 2006.

V okolí Pikovic, Luk pod Medníkem a Jílového vede trať vysoko ve skalách nad řekou Sázavou. Právě v tomto úseku se nachází jedno z nejkrásnějších míst na trati, a to úsek u skalního útvaru „pikovický komín“. Snímek z 5. července 2006.

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku. Nositelkami tohoto legendárního jména se staly tratě číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality, a zůstal populární až dodnes. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například letáčky Českých drah. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka, jehož hlavní náplní a cílem je zmapování současného stavu těchto železničních tratí včetně přilehlých objektů.

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Železniční trať 210

Mapa tratě 210

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany s odbočkou ze Skochovic do Dobříše

Jako první se začala budovat trať, kterou dnes nalezneme v jízdním řádu pod označením 210. Jejím nejstarším úsekem se stala roku 1881 trať z Vršovic (dříve Nusle) do Modřan. Důvodem pro stavbu dráhy byl hlavně dnes zaniklý modřanský cukrovar. Teprve později bylo rozhodnuto trať prodloužit dále do Posázaví. Následně byla tedy v roce 1897 otevřena trasa Čerčany – Prosečnice (kdysi Požáry). Ve stejném roce byly slavnostně otevřeny také úseky Modřany – Vrané nad Vltavou – Dobříš a dále Prosečnice (resp. Požáry) – Jílové u Prahy. Zbývající a stavebně nejnáročnější úsek Jílové u Prahy – Skochovice byl dokončen v roce 1900. Na stavbě se podílelo mnoho předních stavitelů nejen z tehdejšího Rakouska-Uherska (J. Muzika, J. a V. Kovaříkové, O. Žiwotský, J. Hrabě), ale také z Itálie, kteří měli zkušenosti se stavbou železnice v náročném skalnatém terénu.

Realizace trati umožnila obrovský rozvoj celé oblasti Posázaví a Brd. Původně měla velký hospodářský význam (přeprava dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou, obsluha kovohutí Mníšek, doprava materiálu z lomů a skláren na trase). Velmi také dopomohla růstu turistického ruchu v Posázaví, v okolí Dobříše a celých Brd. Na začátku století se stala důležitým článkem v rozvoji trampingu v okolí Prahy, protože zpřístupnila romantické scenérie těchto oblastí.

Železniční trať 212

Mapa tratě 212

Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Kácov - Světlá nad Sázavou

Trať z Čerčan přes Český Šternberk do Světlé nad Sázavou vznikala též na etapy. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan. Trať začínala v Kolíně a končila v Čerčanech. Zároveň bylo rozhodnuto vybudovat odbočku z dnešní stanice Ledečko do Kácova, přičemž k samotnému odbočení tratě docházelo v Ratajích. Po dokončení této tratě se tak železniční stanice Kácov stala koncovou stanicí posázavské tratě. Nebylo to však nadlouho, jelikož již v té době bylo rozhodnuto o pokračování tratě dále ke Světlé nad Sázavou. Stavební práce na pokračování tratě dále do Světlé nad Sázavou se rozběhly v březnu 1902. Stavba trvala až do září 1903, kdy byla celá trať dokončena a současně byl zahájen pravidelný provoz. Tím bylo budování posázavských tratí završeno. Jak je zřejmé, tak přestože dnes vnímáme železniční trať Čerčany – Kácov – Světlá jako jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné trati.

Dnes se na trati kromě pravidelného provozu uskutečňuje řada historických a svátečních jízd (např. Posázavské linky). Většina z nich se koná ve spojení se zajímavými kulturními akcemi (např. Sázavská pouť) či při příležitosti svátků a významných dnů (např. Velikonoční jízdy). V rámci běžného provozu dnes slouží trať mnoha cestujícím jako praktický hromadný prostředek pro přepravu do zaměstnání, školy a za zábavou.

Poslední aktualizace stránek

03.05.2018 – Aktualizace textu stanice Praha-Zbraslav poznatky od Onřeje Romana.

08.04.2018 – Nové fotografie z Chrástu nad Sázavou.

30.03.2018 – Rozšířena fotografie lokomotiv řady 740, 742 a 749.

29.03.2018 – Obnovena fotogalerie lokomotiv z tratě 210 + pár nových fotek.

27.03.2018 – Doplněny fotografie zastávky ve Světlé nad Sázavou od Petra Štípka.

25.03.2018 – U několika stanic doplněny další staré jízdenky.

18.03.2018 – Aktualizován text o stanici Týnec nad Sázavou.

17.03.2018 – Doplněny fotografie z rekonstrukce stanice Týnec nad Sázavou.

11.03.2018 – Přidány staré pohlednice Prosečnice z archivu Antonína Šmída.

06.03.2018 – Doplněny fotky z rekonstrukce stanice Davle - autor Tomáš Pech.

Výběr nejnovějších fotografií a pohlednic

Další nové fotografie a pohlednice naleznete na této stránce.

 

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM