Když jsem okolo Českého Šternberka nedávno projížděl na zadním sedadle Bdtaxu, zaujal mě odstavený lehátkový vůz Bc. Očividně je tu docela dlouho.

Filip

 

Knihu Paměti peceradské rychty je možno si vypůjčit v knihovně v Týnci nad Sázavou. Zastávka Pecerady byla otevřena 18. ledna 1897, vesnice se tehdy jmenovala Pečirady.

Aleš Presler

 

V květnu 1963 železniční vojsko (Bachmači) z Jeseníku začali s přestavbou na betonové pražce ze Světlé do Zruče.Tábor jsme měli za Kovofinyšem v Ledči, pracoval jsem na montáži za Smrčnou byla vyhybka ...

Petr Zajíček

 

Ondro ono je ale třeba vzít v úvahu charakter obou komunikací a provoz na nich v době, kdy se návěstidla budovala. Pamatuji ještě v dobách slávy nákladních vlaků, kdy v Měchenicích odpolední manipulák ...

Tmáš Kaňka

 

znám velice dobře dražní domek na Jarově. Jako malá jsem si tam chodila hrávat s vnoučaty paní Petrákové a moje maminka se s ní hodně bavila. Taky si pamatuju kdy ta čekarna byla rozdelena a ta zděná ...

Jitka Malá dříve Ježková

 

A ještě k umístění návěstidla: S délkou stanice to nejspíš má souvislost, ale důvod uvolnění přejezdu je nesmysl, neboť přejezd je i na druhém zhlaví, takže sice uvolním jeden, ale obsadím druhý...

výpravčí z Mníšku

 


Diskuze o tratích Posázavského pacifiku.

Hlavní strana

Slovo úvodem

Přes přejezd před železniční zastávkou Poříčí nad Sázavou-Svárov přejíždí lokomotiva 749.006 s osobním vlakem z Čerčan do Prahy. Snímek ze dne 27. února 2005.

Přes přejezd před železniční zastávkou Poříčí nad Sázavou-Svárov přejíždí lokomotiva 749.006 s osobním vlakem z Čerčan do Prahy. Snímek ze dne 27. února 2005.

Vážení návštěvníci, vítáme Vás na internetových stránkách věnovaných tratím Posázavského pacifiku. Nositelkami tohoto legendárního jména se staly tratě číslo 210 – Praha – Vrané – Čerčany (s odbočkou na Dobříš) a trati číslo 212 – Čerčany – Kácov – Světlá nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality, a zůstal populární až dodnes. Na těchto stránkách naleznete mnoho informací z minulosti i současnosti těchto nádherných železničních tratí. Najdete u nás informace o městech a obcích ležících v blízkosti tratí a další zajímavosti z turisticky velice atraktivního Posázaví.

Pokud se chystáte na výlet do Posázaví, můžete si zde stáhnou některý z letáčků, který Vás ve stručnosti seznámí s tratí 210 nebo 212 a doporučí některá zajímavá místa, jenž stojí za návštěvu. K tomu účelu můžete použít například letáčky Českých drah. Zároveň si můžete stáhnout i leták týkající se projektu Vlídná nádraží – Posázavský pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka, jehož hlavní náplní a cílem je zmapování současného stavu těchto železničních tratí včetně přilehlých objektů.

Jestliže jste po přečtení některého článku na našich stránkách zjistili, že víte o dané problematice více, velice nás potěšíte tím, že svůj příspěvek vložíte do komentářů nebo nás rovnou kontaktujete. Můžeme tak postupně články doplňovat a upřesňovat. Za podněty předem děkujeme.

Železniční trať 210

Mapa tratě 210

Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany s odbočkou ze Skochovic do Dobříše

Jako první se začala budovat trať, kterou dnes nalezneme v jízdním řádu pod označením 210. Jejím nejstarším úsekem se stala roku 1881 trať z Vršovic (dříve Nusle) do Modřan. Důvodem pro stavbu dráhy byl hlavně dnes zaniklý modřanský cukrovar. Teprve později bylo rozhodnuto trať prodloužit dále do Posázaví. Následně byla tedy v roce 1897 otevřena trasa Čerčany – Prosečnice (kdysi Požáry). Ve stejném roce byly slavnostně otevřeny také úseky Modřany – Vrané nad Vltavou – Dobříš a dále Prosečnice (resp. Požáry) – Jílové u Prahy. Zbývající a stavebně nejnáročnější úsek Jílové u Prahy – Skochovice byl dokončen v roce 1900. Na stavbě se podílelo mnoho předních stavitelů nejen z tehdejšího Rakouska-Uherska (J. Muzika, J. a V. Kovaříkové, O. Žiwotský, J. Hrabě), ale také z Itálie, kteří měli zkušenosti se stavbou železnice v náročném skalnatém terénu.

Realizace trati umožnila obrovský rozvoj celé oblasti Posázaví a Brd. Původně měla velký hospodářský význam (přeprava dřeva z okolí Dobříše, zásobení modřanského cukrovaru nebo papíren ve Vraném nad Vltavou, obsluha kovohutí Mníšek, doprava materiálu z lomů a skláren na trase). Velmi také dopomohla růstu turistického ruchu v Posázaví, v okolí Dobříše a celých Brd. Na začátku století se stala důležitým článkem v rozvoji trampingu v okolí Prahy, protože zpřístupnila romantické scenérie těchto oblastí.

Železniční trať 212

Mapa tratě 212

Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Kácov - Světlá nad Sázavou

Trať z Čerčan přes Český Šternberk do Světlé nad Sázavou vznikala též na etapy. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan. Trať začínala v Kolíně a končila v Čerčanech. Zároveň bylo rozhodnuto vybudovat odbočku z dnešní stanice Ledečko do Kácova, přičemž k samotnému odbočení tratě docházelo v Ratajích. Po dokončení této tratě se tak železniční stanice Kácov stala koncovou stanicí posázavské tratě. Nebylo to však nadlouho, jelikož již v té době bylo rozhodnuto o pokračování tratě dále ke Světlé nad Sázavou. Stavební práce na pokračování tratě dále do Světlé nad Sázavou se rozběhly v březnu 1902. Stavba trvala až do září 1903, kdy byla celá trať dokončena a současně byl zahájen pravidelný provoz. Tím bylo budování posázavských tratí završeno. Jak je zřejmé, tak přestože dnes vnímáme železniční trať Čerčany – Kácov – Světlá jako jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné trati.

Dnes se na trati kromě pravidelného provozu uskutečňuje řada historických a svátečních jízd (např. Posázavské linky). Většina z nich se koná ve spojení se zajímavými kulturními akcemi (např. Sázavská pouť) či při příležitosti svátků a významných dnů (např. Velikonoční jízdy). V rámci běžného provozu dnes slouží trať mnoha cestujícím jako praktický hromadný prostředek pro přepravu do zaměstnání, školy a za zábavou.

Poslední aktualizace stránek

11.07.2014 – Doplněno 16 starých pohlednic z tratě 210.

27.05.2014 – Doplněny fotografie z Týnce a Chrástu nad Sázavou.

09.05.2014 – Druhá část upgradu části fotogalerie železniční stanice Davle a zastávky Libřice.

08.05.2014 – Upgrade části fotogalerie železniční stanice Davle a zastávky Libřice.

28.04.2014 – Doplněny fotografie Tomáše Pecha o likvidaci budovy traťovky v Měchenicích.

26.03.2014 – Nová videa od Zdeňka Řemenáře o lokomotivách řady 749 na pacifiku.

25.03.2014 – Nová struktura fotogalerie tratě 212.

20.01.2014 – Zřízen nový mail jako ochrana proti spamu a odstraněny všechny maily z diskuzí.

19.01.2014 – Do rubriky ČLÁNKY přidány další nové články (nejstarší z roku 1906).

18.01.2014 – Doplněny nové fotografie od Romana Šebka a Michala Šulce.

Výběr nejnovějších fotografí a pohlednic

Další nové fotografie a pohlednice naleznete na této stránce.

 

Spolupracovníci: Bodlák Vilém, Buchtela Daniel, Dolejší František, Fořt Jan, Hrubeš Martin, Křivánek Tomáš, Kočovský Mirek, Nyklíček František, Mykl Tomáš, Pospíšil Lubor, Procházka Tomáš, Sporer Petr, Šebek Roman, Šmejkal Alexandr, Autorská práva ke všem fotografiím a textům mají jejich autoři. Webmaster: Džurný Jakub. Poděkování: Martin Navrátil
Kontakt na autory webu

 

obec Hradištko Internetová galerie současných a zejména historických fotografií z Povltaví se zvláštním zřetelem na Povltaví střední Odkaz na stránky http://www.podzemi-cma.cz/ Mračský spolek z tvrze v Mrači u Benešova Stanice techniků - Pacifik v měřítku 1 : 87 Zbraslav.Info Internetová galerie Svatojánských proudů Odkaz na stránky http://www.pujcovna-lodi.cz/ WebArchiv - archiv českého webu Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska | Projekt NIKM